Srovnání Audio-Technica ATH-W1000Z vs. Beyerdynamic T5p II

Design dvou různých světů

Audio-Technica sází v případě modelu W1000Z evidentně na klasické tvary i materiály. Sluchátka působí jako klasický hudební nástroj a svůj “analogový” přístup naznačují ještě dříve, než je poprvé nasadíte na uši. Vše má na svědomí jednoduchý kruhový korpus mušlí, vyrobený z pravého týkového dřeva. Na pohled příjemná klasika ale trochu ztrácí body na dotek. Povrch dřeva je totiž vyhlazený tak silnou vrstvou laku, až je jeho pravosti těžké uvěřit. Dokonce i při testu poklepáním zní mušle jako obyčejný plastový odlitek. Tentýž vzácný přírodní materiál se navíc výrobce rozhodl použít pro zkrášlení konektoru sluchátek. To by samo o sobě nevadilo, ale v kombinací s lacinými “zlacenými” prvky už dostává vkus průměrného Evropana na frak. Samotná sluchátka přitom působí na pohled velmi elegantně. Plastové prvky neprovokují a snad s výjimkou písma rozlišujícího stranu R a L odpovídá vyvolaný dojem také skutečné hodnotě sluchátek.
 

ATH-W1000Z		Beyerdynamic T5p II

 
To model T5p II je už na první pohled z úplně jiného světa. Výrazně modernější přístup k designu sice nedosahuje technokratičnosti nejvyšších modelů značky Sennheiser, ale vedle dřevěných W1000Z působí stále jako precizní stroj. Kombinace jemně texturovaných kovových ploch, plastových obrouček a kovových vidlic vypadá nejen moderněji, ale také robustněji a praktičtěji. Celkové pojetí je ve srovnání s dřevěným “obložením” W1000Z o poznání decentnější a bude zřejmě vyhovovat mnohem většímu záběru potenciálních zákazníků. Určitou roli v tom může sehrát také jednodušší hlavový most. Je maskován koženkovo-semišovým potahem, a protože velmi těsně kopíruje tvar hlavy, je také decentnější než dva rozměrné pruty modelu W1000Z.
 

Konstrukce japonské a německé školy

Na pohled velká klasika, uvnitř jasná moderna, to jsou sluchátka W1000Z. Jejich konstrukce totiž ukrývá lehounký, ale přitom velmi pevný hořčíkový rám, do něhož byly vsazeny rozměrné měniče o průměru 53 mm. Klasický hlavový most s nastavením velikosti byl nahrazen moderním systémem 3D Wing Support a kvalitní hi-tech ukrývá i čtyřjádrový OFC kabel z mědi o kvalitě 6N (v délce 3 m). Jeho elastomerový povrch je příjemně hladký, snadno klouže po každém povrchu a relativně dobře si nechává diktovat tvar. Dá se snadno narovnat a nemá tendenci pamatovat si každý ohyb jako třeba kabel u Sennheiser HD800. Při běžném používání navíc nevypadá ani na jednom konci náchylně na ostré zlomy. Jeho největší nevýhodou tak zůstává nemožnost odpojení. U tohoto typu sluchátek ale většinou problémy s kabelem nebývají, takže bych se pevného připojení nebál. Ba naopak - někdy může být i spolehlivější. Z celé konstrukce tak zůstaly konvenční především bohatě dimenzovaným náušníky z umělé kůže. O jejich vlastnostech se ale dočtete více v kapitole Komfort.
 

ATH-W1000Z		Beyerdynamic T5p II

 
Od německé konstruktérské školy by člověk čekal výsledky hraničící s dokonalostí, ale model T5p jako by chtěl dokázat, že i zde pracují jen lidé. Důkazem budiž pro modely Beyerdynamic typicky rozpačitá konstrukce hlavového mostu s dosti kostrbatým nastavováním velikosti. Když jsme ji zkusili porovnat s relativně obyčejnými AKG K550, měli jsme pocit, jako bychom nejdříve používali gumovou řadicí páku Felicie a vzápětí vyzkoušeli ostrou kulisu řazení sportovního auta.

Ani tento zápas s mostem ale nebyl ničím ve srovnání s tragickým provedením kabelu první generace T5p. Použitý konektor jsme si nejednou spletli s konektory používanými pro opravy sluchátek za pár korun. S druhou generací ale přichází kabel nový, odpojitelný a… jakýkoli, jen ne zfušovaný. Připojuje se konektory Jack směrovanými šikmo vpřed, a decentně se tak vyhýbá kontaktům s rameny při otáčení hlavy. Už z tohoto detailu je cítit, že měli inženýři černé svědomí a dělali vše proto, aby byl dojem z druhé generace jen a jen dobrý. Možná i proto sáhli po moderním textilním opletení (á la HD800) a také velmi čisté OCC mědi 7N. Především ale použili důstojný Jack, který nevypadá, že byl zakoupen v nejbližší prodejně GM electronic. Textilní kabel je sice trochu tvrdohlavější a pamatuje si každé větší příkoří, ale i tak působí o poznání hodnotněji, než tkanička použitá u první generace. A abych nezapomněl – stejně jako většina uzavřených modelů sází i T5p II na prostorné náušníky z umělé kůže.
 

Zvukové představení

Ani dlouhé srovnávání obou modelů mi tentokrát neukázalo jasného vítěze. Vím jen, který z modelů byl mému uchu bližší a se kterým bych chtěl s nadšením proletět znovu všechny své oblíbené desky. Je jím (možná překvapivě) zástupce značky Audio-Technica. Svým projevem nejlépe maskuje uzavřenou konstrukci a kromě toho doslova rozmazluje homogenním vyplněním prostoru i vzdušným oddělením nástrojů. V tomto smyslu svému soupeři citelně odskakuje a naplňuje tak do puntíku představu, kterou mám už několik let spojenou se zvukem značky Audio-Technica. Druhá generace modelu T5p sice v tomto směru udělala výrazný pokrok, ale na dominanci W1000Z ani tak úplně nestačí. Imaginární scéna při poslechu T5p II sice v porovnání s první generací plní prostor mnohem rovnoměrněji a nabízí i větší šířku, ale ani tentokrát nezmizel dojem ohraničenosti prostoru docela. To prostor W1000Z snad ani hranice nezná.
 

Poslední jmenovaná odlišnost má velký vliv také na vyváženost zvuku obou modelů a jejich tonální čistotu. V tomto bodě se také ukrývá největší dilema hodnocení zvuku obou rivalů. Zřejmě jedinou slabinou W1000Z je totiž mírně utlumené pásmo středů. Mizí trochu před očima na úkor vyšších frekvencí a detailů, kterých nabídnou sluchátka ve srovnání s T5p II o poznání více. Zástupce značky Beyerdynamic by tak měl být tím vyváženějším a tonálně neutrálnějším. Měl by. Jenže jeho středy, jakkoli jsou naléhavější a řekněme “přítomnější”, jsou také lehce zabarveny uzavřenou konstrukcí sluchátek. Pásmo středů mi prostě vždycky připomene, že mám kolem uší dvě “kapsy”.

Až na samotný konec jsem si dnes nechal hodnocení basů a výšek. V čistém vyjádření nejnižších a nejvyšších frekvencí vítězí model W1000Z. Množstvím basů sice model T5p II více méně kopíruje, ale doslova ho ničí jejich větší hloubkou a mocností. Bas W1000Z má jednoduše větší šťávu. U vysokých frekvencí a detailů už sice není výsledek tak jednoznačný, ale nakonec bych stejně volil živější a jasnější podání sluchátek Audio-Technica. Zástupce německé školy Beyerdynamic sice ve druhé generaci slyšitelně vyrostl, přidal rozlišení i rychlost, ale na ATH podle mě nestačí. Pokud však máte rádi spíše uhlazenější a klidnější zvuk bez snahy vyloženě jiskřit (tedy pokud jsou vaší modlou spíše Senn HD600), bude vám charakter výšek T5p II imponovat více. Umím si totiž představit, že už by pro někoho (a pro některé světlejší nahrávky) mohl být svěží přístup modelu W1000Z přeci jen už příliš “aktivní”.
 

Komfort a praktičnost

Zatímco v otázce hromadění tepla si oba rivalové díky prostorným náušníkům vedou podobně dobře, v hodnocení dlouhodobého komfortu už si tolik podobné nejsou. Náušníky modelu W1000Z mají obrovskou výhodu ve větší dosedací ploše, na které mohou rozprostřít už tak nízký přítlak. Náušníky T5p II působí tvrdším dojmem a svůj tlak také koncentrují na menší plochu, což může být po čase trochu na obtíž. Jejich tvar je ale na druhou stranu univerzálnější a sedne bez výhrad většině lidí. Asymetrické náušníky W1000Z se snaží svou velikost kompenzovat vyvýšením na straně za uchem, ale ani tak nemohou zajistit, že budou na první dobrou sedět každému. Moje zkušenost je ale taková, že jakmile se lehce zahřejí, dokonale se vytvarují podle hlavy a zároveň úplně rozmetají dojem, že mi chtějí sluchátka klouzat z uší dolů. Tento dojem totiž někdy vyvolává pádlový opěrný systém 3D Wing ve spojení s nízkým přítlakem.
 

ATH-W1000Z		Beyerdynamic T5p II

 
Poslední slovo bude patřit praktičnosti. Model W1000Z má být klasickým modelem pro domácí poslech, čemuž odpovídá jeho 3 metry dlouhý kabel s konektorem 6,3 mm. Vzhledem k jeho malé náročnosti na sílu zesilovače je ale škoda, že budete pro poslech přenosných přehrávačů nebo telefonů potřebovat velkou redukci. To Beyerdynamic T5p II se svým zaměřením na poslech s přenosnými zdroji zvuku vůbec netají. Odpovídá tomu nejen jeho nízká impedance (32 ohmů), ale také krátký kabel (140 cm) s konektorem Jack 3,5 mm. Pro německého výrobce hovoří i výbava, ve které nechybí kvalitní skořepinové pouzdro. To na model japonský abyste si nechali ušít nějaký ten vak.
 

Verdikt

Zástupci obou značek v dnešním testu dokázali, že patří právem na vrchol kategorie uzavřených sluchátek. Oba mají svůj nezaměnitelný charakter a oba především zatraceně dobře hrají. Je na vás, abyste rozhodli, která cesta je pro vás ta správná. Jestli to bude cesta mrštného japonského bojovníka s hřejivým zvukem a úžasným obsažením prostoru, nebo cesta německé solidnosti, která se drží maximální vyváženosti a nezničitelné konstrukce. Moje uši to dnes berou spíše cestou východní...

ATH-W1000Z		Beyerdynamic T5p II