Test mechaniky Astell&Kern AK CD-Ripper

Život klasického formátu CD-Audio pomalu ale jistě vyhasíná. Rozhodli jsme se proto vyzkoušet, jak funguje a především hraje sestava, jež by měla přechod od CD k novým formátům učinit co možná nejpříjemnějším. Vyzkoušeli jsme pro vás nový přehrávač Astell&Kern AK300 spolu s praktickou mechaniku CD-Ripper a jako první v Česku také druhou generaci osmiměničových in-ear monitorů Angie.

Druhá část této mini-série věnované přenosné sestavě značky Astell&Kern bude zaměřena na práci s mechanikou AK CD-Ripper. Mechanika pro převod hudebních CD na skladnější formáty není rozhodně ničím novým, ale Ripper je unikátní v tom, jak chytře spolupracuje s přehrávači AK, do nichž umí hudbu na jediné “kliknutí” ukládat ve formátu FLAC nebo WAV.
 

		naprosto intuitivní propojení s přehrávačem snadné kopírování disků do FLAC či WAV na 1 klik vynikající kvalita zpracování odolnost vůči vibracím automatické dohledání názvů skladeb i obalu desky přes WiFi	při kopírování více disků bude limitující rychlost převodu chybí podrobnější nastavení výstupní kvality souborů

Design a konstrukce

Pevné tělo z hliníku, exkluzivní titanová barva a ostré linky, představující lom světla a hru stínů. Také doplňková položka sortimentu Astell&Kern jasně ukazuje, jak důležitý je pro tuto značku prémiový design a prvotřídní zpracování. Mechanika se obejde bez jakýchkoliv vnějších pohyblivých částí, které by mohly způsobovat vibrace, takže místo klasického šuplíku nacházím pouze úzkou štěrbinu pro přímé vkládání CD nosičů. Tento systém mi sice není úplně sympatický, ale při použití jemných štětečků kryjících celý otvor jsou moje obavy nejspíš zbytečné.

Velkou péči věnoval výrobce stabilitě celé mechaniky při vyšších otáčkách. Pomáhá jí především těžká základna mechaniky s gumovou spodní stranou a trojice odpružených nožiček, na nichž se tělo přístroje pohybuje asi jako limuzína po rozbitém asfaltu. Robustní konstrukce CD-Ripperu je tedy v každém ohledu poctivá a promyšlená. Začínám opravdu věřit tomu, že jsou u Astellu posedlí každým detailem.

Propojení

Abych mechaniku přivedl k životu, stačí mi v podstatě dva kabely – napájecí a datový. Ten první stačí připojit k nejbližšímu USB portu počítače nebo rovnou k nabíječce telefonu. Ta alespoň zajistí, že bude mít mechanika vždy dostatek energie pro čtení i souběžné nabíjení připojeného přehrávače, což nemusí platit třeba při připojení k USB výstupu notebooku.

Druhý kabel slouží k propojení mechaniky a přehrávače. Jedná se o kratší kabel USB-OTG a jak už jsem naznačil, po zapnutí obou přístrojů zajišťuje kromě přenosu dat do přehrávače také jeho nabíjení. V žádném případě tedy nehrozí, že by se během kopírování hudby přehrávač vybil nebo nečekaně vypnul. Propojení je tedy naprosto intuitivní a prakticky vyřešené, protože bez dalších obstrukcí řeší nejen přenos dat, ale i dobíjení obou přístrojů.

Kopírování CD

Po propojení a zapnutí obou přístrojů už mi zbývalo pouze aktivovat funkci kopírování hudby v menu přehrávače. Při zapnuté funkci Automatického kopírování, stačí následně vložit CD do mechaniky a veškeré kopírování proběhne automaticky. V případě, že je přehrávač připojen k místní síti WiFi, vyhledá po načtení disku také jeho název, obal i jména skladeb a vše sám přiřadí. Po dohledání názvů začne automaticky čtení dat a jejich převod na zvolený formát (FLAC / WAV). Celý proces mi přišel naprosto intuitivní a vstřícný. Pokud bych plánoval zkopírovat si postupně celou sbírku CD do formátu FLAC, jednoduchost celého procesu bych určitě ocenil dvojnásob. Někdo by mohl postrádat více možností nastavení, nicméně z povahy celé mechaniky je cítit, že to není nářadí pro profesionály, ale naopak snadno ovladatelný zlepšovák, který má život zjednodušovat, a ne komplikovat.

Pokud už si začínáte pohrávat s myšlenkou zálohování celé domácí sbírky CD, musíte mít na paměti, že převod jednoho disku trvá minimálně 7 minut při nejrychlejším čtení a klidně i přes 15 minut, pokud v menu nastavíte rychlost základní. To vše u alba, jehož délka byla asi 45 minut. Když jsem navíc u jednoho obzvláště starého disku aktivoval také funkcí Opravy chyb, prodloužil se převod do formátu FLAC na více než 20 minut.

Když už jsme u funkce Opravy chyb - přestože je AK CD-Ripper velmi poctivě vyrobený stroj, zákony fyziky neošálí a pokud je CD skutečně v nějakém bodě poškozené, stopu si domyslet nedokáže. V tomto smyslu už jde i trochu o štěstí, a tak třeba prasknuté CD převedla mechanika správně, ale malý škrábanec v nevhodném úhlu způsobil krátké přeskočení skladby. Z kopírovaných disků nicméně Ripper vytěžil vždy úplné maximum a lépe na tom u poškozených médií nebyla ani žádná jiná mechanika, kterou jsme pro porovnání vyzkoušeli.

Verdikt

Převod hudebních nahrávek z CD do formátu FLAC je s mechanikou AK CD-Ripper opravdu snadný a velmi komfortní. Přístroj také jasně preferuje přesnost před rychlostí, což nahrává kvalitě čtení i převodu. Pokud ale plánujete převod celé sbírky disků, musíte si rezervovat dostatek času. Jako doplněk pro přehrávače Astell&Kern se Ripper v každém případě povedl a má své opodstatnění.

Podpora

Přístroj aktuálně spolupracuje s přehrávači nové řady 300 (AK380, AK320 a AK300), nicméně s novou verzí firmware už jej rozeznají také modely AK100 II, 120 II a 240.