Napište nám

Test hybridních in-ear sluchátek iBasso IT03

Petr Macháček 15. 09. 2017 Recenze a testy

Držím v ruce hybridní špunty, které už za svůj krátký život stihly rozdělit Audigo a v podstatě i celý svět sluchátkového High-endu. Neumím si proto představit vhodnějšího kandidáta na další poprázdninovou recenzi. Představujeme sluchátkového dravce iBasso IT03, novinku z dílny odvážného inovátora v oblasti digitální přehrávačů a sluchátkových zesilovačů.

 

    Celkové vyvážení zvuku, rychlost a kontrola basů, design sluchátka v uchu, lehký kabel, výkon vzhledem k ceně

    Tvary zřejmě nesednou každému, občas ostřejší výšky, kabel bez pružných přechodek
  
In-ear sluchátka iBasso IT03 jednoznačně budí emoce. Mluví se o nich, lidé je zkoušejí a dohadují se o tom, jak moc jsou dobré. Jednomu sedí dokonale, druhý by je potřeboval zmenšit. Někdo miluje jejich plný a zábavný zvuk s úžasnou kontrolou, jiný zase úplně nebere jejich technický přístup a ostřejší výšky. V každém případě mají IT03 silný charakter a letos budou patřit mezi nejzajímavěji hrající novinky in-ear nabídky.

    

 

Design a konstrukce

Mám-li začít designem a tím, jak sluchátka působí na dotek, dostávám se okamžitě do úzkých. Hodnotit vzhled něčeho tak účelně a funkčně tvarovaného je skoro nemožné. Plasty jsou krásně hladké, na dotek příjemné, ale zároveň i jaksi nudně černé a tvarově neuchopitelné. Působí prostě jako odlitek a nutno říci, že jim to na fotkách sluší více než ve skutečnosti. Alespoň že v uchu vypadají nečekaně elegantně a nijak netrčí do prostoru, za což ode mě dostávají okamžitě důležité body navíc. K čemu by mi totiž byla sluchátka, se kterými se stydím vykročit mezi lidi. V případě IT03 se ale udivených reakcí amatérského publika v tramvaji nebo kanceláři obávat nemusím. S kabelem vedeným fajnšmekrovsky po zádech dolů si spíše připadám jako rockový zpěvák v civilu. Ideální stav.
  

 

Krávy se chlubí několika žaludky, pavouci mají hromadu očí a špunty iBasso mají zase tři srdce. To první, silové dynamické, zajišťuje plný a opravdový bas, který na požádání naklepe všechny sležené polštáře v bytě.  Další dvě mají na starosti zářivé středy a výšky. Se sluchátky IT03 si tak plně užijete i notně potemnělé nahrávky bez přídavného osvětlení ekvalizéru. Konfigurace je to velmi moderní a po čertech slibná, takže si určitě počkejte na kapitolu o Zvuku, kde si povíme, jestli se povedlo teorii proměnit v praxi.

Kromě plastových skořepin, jejichž tvar údajně vznikl zprůměrováním mnoha dobrovolnických uší, registruji i téměř povinný odpojitelný OFC kabel s MMCX konektory a splétanými vodiči. Doma i na cestách se s ním žije opravdu příjemně. Je lehký, ochotně splývající… a černý. Bohužel ale působí trochu křehce a to hlavně u konektoru a sluchátek, kde postrádá jakékoli plynulé přechodky. U podobně splétaných kabelů je to ale v poslední době bohužel standard, takže nezbývá než věřit, že nebudu nový kabel potřebovat dříve než za dva roky.

 

Komfort a praktičnost

A teď se dostáváme k pasáži, kde začínají být věci složitější. Tělo sluchátek - jestli jsem výrobce dobře pochopil - má být něčím jako univerzálním odlitkem, který sedí co nejpřesněji většině lidí. Vypadá jako “custom” odlitek, nosí se jako “custom” odlitek, ale sedí jako “custom” odlitek, který si nechal udělat soused a ne já. Po nějaké chvíli jsem tvar pochopil a sluchátko do ucha zdárně napasoval (výstižnější sloto bych našel jen těžko), ale pořád jsem měl dojem, že mi prostě nesedí ideálně. Po čase jsem zjistil, že je nutné opravdu pečlivě najít polohu, kdy sluchátka netlačí žádným výčnělkem do ucha. Teprve potom jsem uvěřil, že mohou být sluchátka skutečně pohodlná. Skvělým vedlejším efektem tohoto zápasu je navíc dokonalé usazení sluchátka v uchu. Výběžky totiž sluchátko stoprocentně zafixují a to se potom nehne, ani kdybyste na pódiu dělali salta.

O dost praktičtější se tedy sluchátka zdají být při pohybu venku nebo na pódiu, kdy se člověk tolik nesoustředí na drobnosti a oceňuje hlavně stabilitu sluchátka bez ohledu na okolnosti. Pro použití na pódiu nebo pohyb po městě mi tak hybridní IT03 přišly o něco povedenější, než pro komfortní poslech na dlouhé distance (třeba v kanceláři).
  

  

Nutno ovšem říci, že podobné problémy s komfortem zdaleka nepotvrdili všichni kolegové ve zbrani. Ti si tvarování naopak pochvalovali, z čehož jsem rychle pochopil, že máme co do činění s modelem, jehož komfort bude více než kdy jindy ryze individuální záležitostí. Jak už jsem totiž naznačil, nechybí vlastně moc a sluchátka by seděla nejen velmi příjemně, ale i výjimečně pevně a odolně vůči jakémukoli tahání za kabel. V tomto směru ale vždy rozhodují maličkosti, a proto není lepšího řešení, než si sluchátka vyzkoušet v naší poslechovce.

Kromě skvělé fixace v uších bodují sluchátka v reálném světě také maximálním tlumením okolního hluku. Snad kromě proudění větru kolem uší jsem neslyšel vůbec nic, co do nahrávky nepatřilo. Při pohybu městem byl poslouchatelný dokonce i křehký jazz, což ani zdaleka neplatí pro všechny špunty na trhu. Výběr správného nástavce přitom nebyl nijak složitý a sluchátka se v uchu “šprajcla” docela ochotně.

Pokud jde o párování s přehrávači, sluchátka díky přísnému ladění výšek volají po kvalitním zdroji, který dokáže charakter sluchátek trochu zklidnit. Ve spojení s telefonem se ukázaly veškeré neduhy zdroje i nahrávky. Naopak měkčeji laděný Astell AK70 se zdál jako ideální volba. Naopak trochu překvapivě mi úplně neseděla kombinace s přísněji laděným přehrávačem iBasso DX200, u něhož bylo podání výšek někdy až příliš žiletkové.

 

Zvukové představení

Po éře čistě dynamické přišel boom tlakových měničů Balanced Armature a s nimi i výstřední kreace s až 12 měniči v jediném sluchátku. Ani takto extrémní řešení ale – až na výjimky – nevedlo k perfektním výsledkům, a mimo jiné i proto se výrobci v poslední době čím dál častěji pouštějí do konstrukcí hybridních. Ty si berou to nejlepší z analogové muzikálnosti a plnosti klasických dynamických měničů, které kombinují s přesnějšími a rychleji reagujícími měniči tlakovými. Výsledkem je plnost a přirozenost v pásmu basů i středů, která zároveň nijak neomezuje přesnou reakci na frekvence nejvyšší. Ne vždy se takový hybrid podaří, ale konkrétně model IT03 je dokonalou ukázkou toho, jak se slibná teorie mění v úchvatnou realitu.

 

 

Model iBasso IT03 totiž skutečně hraje skvěle a to bez ohledu na to, jestli si nahrávka žádá plnotučné basy, přesně kontrolované detaily, nebo obojí. Nové špunty iBasso jsou totiž doslova všehoschopné a pokud hledáte plný zvuk s vynikající kontrolou celého pásma, budete při jejich poslechu dokonale rozmazlováni. Je pravda, že mají u některých nahrávek ostřejší reakci ve vysokých frekvencích a někdy se projeví sklon k příliš technickému pojetí, ale to jsou i vzhledem k ceně jen malé mouchy, které ani nemá smysl odhánět. Jejich zvuk je především dobře vyvážený a i přes poctivé okraje pásma nahoře i dole nijak nešidí ani nosné pásmo středů. To je naopak krásně přítomné, živé a téměř bez jakéhokoli nepříjemného zabarvení. Velmi silnou stránkou je také podání prostoru ve všech osách. Nahrávky orchestru slyším v jejich původních sálech a na stísněnost zvuku in-ear sluchátek okamžitě zapomínám.

Ani dnes není na trhu mnoho špuntů, které by tak dobře kombinovaly kontrolu celého pásma s rychlostí a silou i těch nejhlubších basů. Výsledný zvuk je možná hodně technicky precizní, ale vždy krásně celistvý a díky dynamickému měniči na dolních frekvencích také velmi uvěřitelný a přirozený. Podobně jako to umí třeba AK Michelle, také s IT03 si užívám na jedné straně vysoké rozlišení a na straně druhé údernost, bez které by polovina žánrů umřela na podvýživu. Dosáhnout extrémní přesnosti už umí sluchátka dávno, ale její spojení s opravdovostí a plností reproduktorů se v případě in-ear sluchátek učí až v poslední době.

 

  

Jak zní v podání tohoto modelu naše oblíbené desky:

Lorde - Pure Heroin (FLAC 96/24)
Bohaté basové žně bez zaváhání, nádherná kresba detailů v prostoru a přitom výjimečně živý a sebevědomý vokál. Možná nejlepší špunty na podobnou hudbu vůbec.

Star Wars - The Force Awakens (FLAC 192/24)
Nahrávka zní neuvěřitelně živě, úplně jako v koncertní síni. Má sílu, říz a dokonalou čitelnost jednotlivých nástrojů. Plechy jsou trochu ostřejší, ale jinak je to vskutku intenzivní zážitek.

R.E.M. - Out Of Time (FLAC 192/24)
High-end level bez výhrad. Skvěle vyvážený, plný a přitom rychlý zvuk. Nahrávka ožívá způsobem, jaký jsem už dlouho neslyšel.

Macy Gray - Stripped (FLAC 192/24 binaural)
Basově naducanější živou nahrávku zvládají IT03 božsky. Bas totiž netlumí, ale krotí a to je obrovský rozdíl. Navíc si na poměry špuntů velmi dobře hlídají i šířku scény, bez které by to byl jen jazzový pohřeb. Když má basa drnčet, tak drnčí, až se ježí chlupy.

System of a Down - Toxicity (FLAC 96/24 vinyl rip)
Rychle, přísně a technicky zní veškeré kytary tohoto alba v podání IT03. Pro někoho možná až příliš analyticky. Nemusím mít ani velkou představivost, abych si na jejich místě představil nejrůzněji zubatá ostří. Bas má skvělou kontrolu, kopák slušnou autoritu a jedinou slabinou tak budou ostré výšky, které u této nahrávky bohužel nahlodávají i vokál.
 

PetrM, Audigo.cz