NAVIGACE: Recenze a testy » Test HiRes přehrávače Astell&Kern AK300

Test HiRes přehrávače Astell&Kern AK300


 

Život klasického formátu CD-Audio pomalu ale jistě vyhasíná. Rozhodli jsme se proto vyzkoušet, jak funguje a především hraje sestava, jež by měla přechod od CD k novým formátům učinit co možná nejpříjemnějším. Vyzkoušeli jsme pro vás nový přehrávač Astell&Kern AK300 a spolu s ním také praktickou mechaniku CD-Ripper a jako první v Česku také druhou generaci osmiměničových in-ear monitorů Angie.

V první části této trojrecenze si osaháme a poslechneme zástupce nové generace přenosných přehrávačů Astell&Kern, nový základní model AK300.
 

 
  • velká jistota v podání vysokých frekvencí
  • pevný a krásně plný bas
  • spíše jemné a hřejivé ladění
  • vynikající kvalita zpracování
  • snadné ovládání a pohyb v Menu
  • ovládání hlasitosti jedním prstem
  • horší ovládání, pokud je přehrávač v pouzdře
  • vystupující konektory Jack brání kazí dojem
  • výdrž stále "jen" 10-12 h
  • stále nepodporuje CUE štítky

Design a zpracování

Celý designový koncept navazuje na novou řadu přehrávačů Astell&Kern a bez větších překvapení dále rozvíjí hru světla a stínů. Mluvit v případě značky Astell&Kern o kvalitě materiálů a jejich zpracování začíná silně připomínat nošení dříví do lesa a tak pouze konstatuji, že i tentokrát je vše na nejvyšší úrovni a rozhodně nemám pocit, že by se u nových modelů vytrácel dojem luxusu.

Jeden můj známý kdysi prohlásil, že držet v ruce Astell a otáčet s kolečkem hlasitosti je vlastně takový moderní fetiš. U modelu AK300 se však ovládání hlasitosti změnilo z výstředního válečku v klasické zapuštěné kolečko, což celý rituál lehce degraduje. Je ale fér přiznat, že se díky tomu hlasitost mnohem lépe nastavuje i jedním prstem, což ocení pokaždé, když budete chtít přehrávač jednou rukou držet i ovládat.
 


 

Přesně podle diktátu velkých telefonů přináší i AK300 jemnější a především větší displej, podložený naštěstí také větší baterií. Dohromady to znamená, že jsou tlačítka na displeji o něco větší a výdrž v podstatě stejná jako dřív. V praxi to dělá nějakých 10 - 12 hodin. Během používání jsem narazil pouze na jedinou konstrukční slabinu a tou byly zdířky pro sluchátka. Zatímco u AK100 II byly decentně zapuštěné v kovovém těle, vyčnívají dnes jejich černé hrany nad povrch, a znemožňují mi tak dorazit konektor až k tělu přístroje. Výsledkem je nevzhledná mezerka a větší šance konektor “páčit”. Vše ostatní ale odpovídá nejvyšší standardům luxusní značky Astell&Kern a majitel novinky tak bude z 99 % spokojený.
  


   
 
 

Ovládání

Konstrukce nového modelu naznačila, že tak úplně špatně ten předchůdce AK100 II vymyšlený nebyl. Ale co ovládání a práce s přehrávačem. Tam by se určitě nějaké rezervy najít daly. Už takový start přístroje znamenal u AK100 II slušně napínavou podívanou. Novinka zkracuje dobu startu skoro o polovinu na lépe snesitelných 22 sekund, ale na konkurenci z řad FiiO hledí stále ještě zpovzdáli. Také reakce přístroje jsou mírně svižnější, ale v reálu to nějak zásadně nepociťuji. Mnohem důležitější je, že si přehrávač zachoval logiku a přehlednost veškerých Menu. V tomto ohledu je AK300 naopak na hony vzdálený veškeré konkurenci. Funkcí je sice i tentokrát spíše méně, ale nic zásadního mezi nimi nechybí. Snad jen podporu CUE štítků výrobce již tradičně ignoruje. Pokud jste ale vlastníky sluchátek se symetrickým kabelem Jack 2.5 mm, potěší vás naopak jejich automatické rozeznávání. Už tedy nemusíte v menu symetrický výstup ručně aktivovat.
 

 

 

Stejně jako v případě konstrukce, také v ovládání AK300 se výrobce dopustil vlastně jen jediného přešlapu. Je jím nové pouzdro, které je sice vyrobeno z výrazně hodnotnější kůže, ale zároveň postrádá jakékoli otvory pro boční trojici tlačítek či tlakový senzor pod displejem. Ovládání s pouzdrem je tak výrazně kostrbatější a zdaleka není tak jisté, pokud telefon ovládáte v kapse. Tento neduh však alespoň zčásti vyvažuje podpora nových značkových periferií, jako je mechanika AK CD-Ripper, externí zesilovač AK Amp nebo chytrá dokovací stanice s XLR výstupy.
 

  

Zvukové představení

Kdo by čekal zásadní revoluci v oblasti zvuku, bude zřejmě zklamán. V projevu přehrávačů této cenové kategorie už totiž pro zásadní posun v kvalitě snad ani není prostor. AK300 rozhodně plní všechna očekávání spojená s modely Astell&Kern a větší rozdíly v kvalitě zvuku je stále nutné hledat spíše na úrovni samotných nahrávek a následně sluchátek či reproduktorů.

Nicméně, zvuk je stále zásadním parametrem přehrávačů, a proto si zaslouží naše hodnocení. AK300 využívá převodníku AK4490, se kterým se můžeme setkat také u vlajkové lodi AK380. AK300 si však musí vystačit pouze s jedním čipem. S většími sourozenci sdílí přehrávač také nové ultra-přesné hodiny, takže minimálně na úrovni technologií se novinka posouvá citelně vpřed. Charakter zvuku si podobně jako u AK100 II zachovává spíše jemný, sametový a muzikální charakter, čímž se i nadále odlišuje od konkurence značky FiiO, která sází spíše na analytičtější a přísnější podání.

Posun oproti AK100 II jsem vnímal nejvíce v přesnosti vysokých frekvencí a určitém zklidnění hlubokých basů. Tam, kde mi činely v podání AK100 II zněly tak nějak roztříštěně a škrábavě, slyším dnes jen čisté cinknutí, koncentrované do jediného bodu a mnohem jasněji ohraničené. Bas se zdá obecně o něco plnější a hmotnější, ale nedá se říct, že by ho bylo vyloženě více. Pokud ano, tak jen o nějaké to procento. Ve spojení s citlivými a světleji laděnými sluchátky (nové Q-Jays) mi šel zvuk AK300 vyloženě na ruku. Naopak s temněji laděnými kousky nebo méně citlivými bych asi spíše sáhl po přehrávači FiiO X7, ale to je jen teoretická úvaha čistě na základě zvuku. Kdo má ale doma klenoty typu Shure SE535, tomu není pomoci, protože budou hrát skvěle s oběma stroji. Pokud bych ale vyhledával spíše jemnější zvuk bez snahy o analytický přístup, volil bych vždy AK300.
 

 

Verdikt

Nový model AK300 logicky kompletuje novou řadu přehrávačů Astell&Kern, se kterými sdílí spoustu nových technologií, drobných vylepšení a designových prvků. Nedá se ale říci, že by svého předchůdce AK100 II vyloženě pokořil. Je minimálně stejně dobrý, ale více než posun vpřed přináší sjednocení nových technických řešení napříč výrobní řadou AK. Jinými slovy solidní, ale přeci jen trochu opatrný nástupce.

 


Diskuse ke článku Test HiRes přehrávače Astell&Kern AK300

Zatím žádné příspěvky

Odpovědět



Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.