Test Audio-Technica ATH-MSR7NC vs. Sony MDR-1RNC

Dnes jsme si pro vás připravili souboj dvou zavedených modelů, které se ale na trhu nově objevují také s funkcí aktivního potlačení hluku. Pokud často cestujete a hodně času trávíte v nejrůznějších dopravních prostředcích, míří tyto modely právě na vás.
 

Na čem posloucháme: Astell&Kern AK100 II, LG G2, Jays u-JAYS, ATH-ES10

Konstrukce a design

Koncepty obou sluchátek jsou si v mnoha ohledech více než podobné. Skelet tvoří kovové prvky překryté plastem, mušle mají v obou případech velmi podobný základní tvar a stejným způsobem je řešeno také jejich kyvné uložení v otočné vidlici. Dokonce i jejich circumaurální náušníky jsou si podobné jako vejce vejci. Oba modely patří bezpochyby mezi kvalitní a prémiově postavené modely, ale jednotlivé součásti modelu Sony působí přeci jen solidnějším, robustnějším a propracovanějším dojmem.

Oba modely sázejí na kvalitní materiály a jejich přesné zpracování, ale drobné rozdíly se přeci jen najdou i zde. Zatímco sluchátka SONY působí v ruce jako jediný pevný odlitek, mají některé části sluchátek MSR7NC tendenci tichounce povrzávat. Není to nic významného, ale vypovídá to o pečlivém přístupu značky Sony. V každém případě platí, že chybu neuděláte ani s jedním z nich. 1RNC i MSR7NC patří mezi nejlépe zpracovaná sluchátka na trhu.
 

ATH-MSR7NC		MDR-1RNC

 
Díky lépe navrženému nastavování hlavového mostu vypadají sluchátka MDR-1RNC moderněji a na Evropana bude jejich design působit o pravděpodobně přitažlivěji. Příkladem za všechny budiž způsob připojení kabelu. U obou modelů se připojuje jednostranně konektorem Jack 3,5 mm, ale zatímco u ATH nevymýšleli nic navíc, umístili konstruktéři Sony zdířku přímo do trubičky svírající mušle sluchátek. Geniální a působivé malé plus.

Svou mírnou převahu nehodlá Sony oslabit ani použitými kabely. Rozdíly se opět ukrývají v detailech, ale jsou prostě patrné. Oba modely nabízí shodně dva kvalitní odpojitelné kabely – s ovládáním a bez něj. ATH přitom sází na univerzální jednotlačítkový ovladač, zatímco Sony přichází s plnou třítlačítkovou podporou přístrojů Apple. Praktické rozdíly tak najdeme až v konstrukci obou kabelů. Oba jsou příjemně robustní a odolné, ale pouze u Sony vybavili jeho povrch jemnými drážkami, díky nimž kabel výrazně lépe klouže po oděvech. Lomený konektor Sony má také bezpečněji vyřešenou přechodku, která nedovolí žádné ostré ohyby. I zde tedy platí, že si oba modely vedou velmi dobře, ale Sony prostě přidává malý bonus navíc.
 

ATH-MSR7NC		MDR-1RNC

Aktivní potlačení hluku

Magický systém aktivního potlačení hluku ve skutečnosti neukrývá žádná kouzla. Umí sice vyrobit působivě tichou atmosféru v opravdu hlučném prostředí, ale má také své limity, na které nesmí zákazník zapomínat. V obou případech si systém nejlépe poradí s konstantním hlukem, typickým pro hučící motory nebo řinčení kol na kolejích. V autobusech, letadlech, vlacích i tramvajích si tak budete užívat skutečně až magické ticho, které nevykouzlí ani ty nejlépe izolující špunty. V obou případech si tohoto ticha můžete užívat také bez připojení hudebního zdroje, ale já osobně jsem v takovém použití zalíbení nenašel.

Z povahy technického řešení už ale oba systémy nereagují tak dobře na náhodné zvuky v okolí. Takové zvuky sice doléhají k uchu s výrazně menší intenzitou, ale slyšet prostě trochu jsou. V praxi to vypadá tak, že zcela zmizí veškeré hučení i bručení a při pohybu na ulici zůstane pouze tenké svištění pneumatik a velmi tiché zvuky dělníků na stavbě.
 

Trochu větší účinnost vykazoval systém u modelu SONY. Také byl méně citlivý na otáčení hlavou a pohyb mušlí na hlavě. Tím ale nadvláda modelu MDR-1RNC náhle a definitivně končí. Vítejte v bodě, od kterého přebírá režii model japonského výrobce Audio-Technica. Oním bodem zvratu je především zvuk a v souvislosti s potlačením hluku také způsob, jak se zvuk sluchátek vypořádá s jeho vypnutím a zapnutím. U všech dosud zkoušených modelů jsme při zapnutí potlačení hluku zaznamenali velmi výraznou změnu zvukového projevu sluchátek. Model ATH-MSR7NC je ale prvním kouskem, který si svou kvalitu zvuku zachovává beze změny v obou režimech – tedy s vypnutým i zapnutým potlačením hluku.
 

Zvukové představení

Sluchátka ATH-MSR7 patří od svého uvedení mezi nejlépe hrající modely ve své třídě a v segmentu sluchátek s aktivním potlačením hluku to nebude jiné. Spíše bych řekl, že mezi nimi budou nejlépe hrajícím modelem vůbec. Velmi snadno dají zapomenout, že posloucháme menší uzavřená sluchátka a těší nás brilantně vyváženým zvukem, kterému nic neschází ani nepřebývá. Jak už jsem navíc zmínil, platí to pro poslech se zapnutým i vypnutým potlačením hluku. Zvuk má skutečnou jiskru ve vyšších pásmech a přestože jsou jeho středy trochu tlačené na střed, zachovávají si velkou věrnost a přirozenost. Zásadním parametrem podobného typu sluchátek bývají obvykle basy. Jednou příliš silné, jindy rozmazané… nic z toho však neplatí pro MSR7. Basy možná neduní tolik, ale rozhodně jim nechybí dostatečná síla ani hloubka. Místo množství to hrají spíše na přesnost a rychlost, což je v tomto segmentu pořád ještě vzácná a milá výjimka. Lepší jsou v tomto ohledu snad jen famózní Jays u-JAYS. Pokud jde o šířku scény, hrají MSR7 takový solidní nadprůměr, ale Sennheiser Momentum jsou přeci jen o kousek lepší. Pokud ale patříte mezi žánrové všežravce a střídáte klidně metal s elektronikou, budete si s výrazem MSR7NC určitě rozumět.
 

ATH-MSR7NC		MDR-1RNC

 
Nic z toho ale bohužel neplatí o modelu MDR-1RNC. Především s vypnutým systémem potlačení hluku hrají sluchátka mizerně a jejich zvuk je výsměchem nastavené cenovce. Hudba zní zastřeně a kromě basů je v podstatě mrtvá. Se zapnutým potlačením hluku je situace o mnoho lepší, ale při úplném ztlumení hudby je slyšet jemný šum na pozadí (po vypnutí potlačení hluku šum samozřejmě mizí). Zvuk je v aktivním režimu příjemně šťavnatý, živý a plný. Bohužel mu ale ve srovnání s MSR7 chybí trochu větší kultivovanost, pokud posloucháte rock nebo třeba akustiku. V elektronice a hiphopu naopak potěší oproti MSR7 trochu větší porce basů. Třeba “diskotéka” v podání U2 má sice klubovější bas i větší šířku, ale výšky zbytečně bodají do ucha. Celkový projev sluchátek Sony tak působí o poznání uměleji a je znát, že na něj mají vliv i digitální korekce. Jasným vítězem po stránce zvuku je tedy Audio-Technica.
 

Komfort a praktičnost

Jelikož jsou si oba modely velmi podobné tvarem i funkčností, nenajdeme mnoho rozdílů ani v komfortu jejich nošení či praktičnosti každodenního používání. Pro oba konkurenty platí, že jsou díky uzavřeným koženkovým náušníkům ideální pro kratší a středně dlouhý poslech. Pro vyložené maratony jsou jejich circumaurální náušníky už trochu těsné a především velmi málo prodyšné. To je ale logická daň za velmi dobré odhlučnění už v pasivním režimu.
 

Pro časté použití na cestách bude zřejmě lepším řešením pevné pouzdro Sony (ATH nabízí jen vak), zatímco v otázce výdrže na jedno nabití výrazně boduje naopak model značky Audio-Technica. Ten zvládl bez potíží téměř 40 hodin aktivního boje s hlučným okolím, zatímco Sony jen něco přes 20. Sluší se ale dodat, že v pasivním režimu fungují oba modely také po vybití vestavěné baterie.
 

Verdikt

Dá se říci, že ve všech ohledech krom jediného je model Sony před svým konkurentem o kousek napřed. Je lépe zpracovaný, lépe vypadá, o kousek lépe tlumí hluk, atd. Jenže tím jediným bodem, ve kterém je model MSR7NC naopak mnohem lepší, je právě zvuk. A to nám u sluchátek prostě připadá jako výhoda k nezaplacení. Na cesty si sebou proto bereme rozhodně model Audio-Technica ATH-MSR7NC.

ATH-MSR7NC		Sony MDR-1RNC