Souboj titánů - Shure SE846 vs. Westone W60
Petr Macháček 18. 11. 2015 Recenze a testy
Nemá smysl si cokoli nalhávat. Sluchátka Westone se dnes ocitají v roli vyzyvatele a v podstatě nemají co ztratit. Pokud však uspějí, vyletí jejich image strmě vzhůru. A vzhledem k tomu, že jejich cenovka už strmě vzhůru vyletěla, očekávám od nich jen to nejlepší. Je tady souboj opravdových titánů, Batman vs. Superman světa sluchátek. Na čí stranu se přidáte vy?
Na čem posloucháme: Astell&Kern AK100 II, Audio-Technica AT-PHA100, Beyerdynamic A200p, Shure SE535
Design a konstrukce
Forma obou modelů mluví stejnou řečí a jasně dokumentuje rivalitu testovaných modelů. Na stole leží poslední krajíc chleba, ale najíst se chtějí oba dva. Shure SE846 se prezentuje jako větší exhibicionista a své unikátní vnitřnosti odhaluje všem na odiv. Čiré tělo plné precizně uložených stříbrných krabiček působí jako magnet přitahující můj pohled pokaždé, když beru sluchátka do ruky. Vedle jeho industriální krásy se Westone vyjímají asi jako Škoda Favorit na přehlídce automobilové krásy. W60 sice umí měnit barvu plastových krytek, ale pokaždé když to udělá, ztratí jeho kredit akorát tak další drahocenné body. Kdyby tak ještě Shure nestrašil zažloutlou koncovkou na kabelu, mohl bych ho prohlásit za nejkrásnější kousek do ucha hned po diamantových náušnicích.
V konstrukci jako takové jsou si už oba rivalové o poznání bližší. Oba spojují se světem odpojitelné kabely na MMCX konektorech a oba se nosí výhradně s kabelem vedeným za uchem. Klobouk musíme smeknout před uměním konstruktérů Westonu, kteří dokázali do relativně malého a elegantně zakulaceného těla vměstnat hned šestici měničů Balanced Armature. Zástupce značky Shure je v uchu o poznání nabobtnalejší a to v sobě ukrývá “pouze” čtyři měniče a rafinovaný LowPass filtr pro posílení basů. U modelu SE846 možná potřebovali více místa pro výměnné filtry, kterými je možné vcelku účinně doladit zvuk sluchátek podle vlastních choutek.
Shure SE846 | Westone W60 |
Nic však není v konstrukci podobných sluchátek důležitější než jejich kabely. Shure nabízí hned dva. Překvapivě se ale liší pouze délkou (120 / 160 cm). Kabely jsou to masivní, pracovní, ale také chytře navržené. Zahnutá koncovka přechází do kabelu v dokonale plynulém přechodu, Y spojka umožňuje opravdu funkční nastavení bodu dělení a kevlarové vyztužení slibuje dlouhá léta společných hudebních radostí. Mám dojem, že kdyby se mi kabel třeba zachytil o něčí batoh v tramvaji, vytáhl bych s ním dotyčného dveřmi a kabel by to ani nepostřehl. Oproti starším modelům Shure potěšilo také vykrojení konektoru, který nyní zapojíte do telefonu klidně i přes ochranný rámeček.
V pouzdře Westone se kroutí rovněž dva kabely, ale podobné si rozhodně nejsou. Jeden je silnější, s třítlačítkovým ovládáním pro iPhone a spol., druhý splétaný a o poznání útlejší. Koncovky jsou ve srovnání s SE846 o něco kompaktnější, ale přechod do kabelu nabídnou i tak velmi plynulý. Splétaný kabel působí hodně křehce, ale podle výrobce by měl díky extra pevným aramidovým vláknům vydržet opravdu hodně. Uvidíme, jestli se to při dlouhodobém používání potvrdí. Teď už ale konec popisné části. Nejsme žádná Wikipedia. Mnohem zajímavější bude zjištění, jak celý ten shluk měničů v reálu zní a samozřejmě také, jak se v reálném uchu nosí.
Zvukové představení
Když přijde na bezmezné rozmazlování zvukem in-ear sluchátek, platí Shure SE846 už nějaký čas za absolutního krále a referenci pro všechny, kteří by do tohoto exkluzivního klubu chtěli třeba jen nahlédnout. V jejich projevu se jen těžko hledá slabé místo a to i ve srovnání s velkými domácími sluchátky. Když navíc připočteme ještě tři filtry pro doladění jejich charakteru (teplejší, neutrální a světlý), máme před sebou sluchátka, která budou psát historii kvalitního zvuku. Ve skutečnosti je to jeden ze dvou in-ear modelů na světě, který jsem dobrovolně vrátil do uší na úkor otevřených sluchátek Beyerdynamic T90 i Sennheiser HD600. Jistě, Shure jsou mnohem dražší, ale pořád jsou to “jen” špunty, o kterých se vždycky říkalo, že mohou nabídnout jen maximum možného a nikdy se zcela nevyrovnají příjemnosti a plnosti zvuku velkých sluchátek. A pokud by vás zajímalo, kdo byl tím druhým modelem, tak dávejte pozor, protože tady začíná ta správná zápletka. Není jím totiž nikdo jiný než dnes testovaný šestiměničový Westone W60. Právě on se dnes chystá ukousnout část suverenity modelu SE846.
Zvuk má mnoho proměnných, mnoho hodnotitelných aspektů a na každý z nich připadá hromada rozdílných názorů. Dnes si však můžeme dopřát komfort několika konstant, na které se můžete v případě obou modelů absolutně spolehnout. Je to především špičková kvalita jejich projevu, která do značné míry ospravedlňuje jejich šílené cenovky. Spolehnout se můžete také na příkladně neutrální podání bez jakéhokoli zkreslení tonality. Jestli je nějaká disciplína sluchátek královská tak snad právě tato. Zahrát v podstatě cokoli bez zabarvení či fantazie a přitom ještě co nejblíže tomu, co bychom slyšeli přímo na koncertu nebo alespoň z reproduktorů, to je skutečné mistrovství sluchátek Shure i Westone. Ani v nejmenším to ale neznamená, že by tyto vrcholné kreace věhlasných značek neměly svůj vlastní a nezaměnitelný charakter.
Sluchátka Shure SE846 mají (podobně jako model SE535) úžasnou schopnost roztáhnout celou scénu do neuvěřitelné šířky a ještě k tomu vytáhnou všechny nástroje z temných zákoutí přímo pod reflektory na pódiu. Zatímco i ta nejlepší konkurence ztrácí na okrajích scény dynamiku a v podstatě i jas, hrají SE846 stejně živě a suverénně v ose poslechu i na úplných okrajích scény. Nejlépe si to člověk uvědomí u rockové hudby a metalu, kde mají kytary vpravo i vlevo najednou mnohem více prostoru a zachovávají si plnou sílu, aniž by se musely tlačit do středu dění.
A potom je tady bas. Když ale říkám bas, myslím tím BAS. Ten nejlepší, jaký kdy ve světě in-ear sluchátek uslyšíte a jeden z nejlepších u sluchátek vůbec. Je dílem patentované kombinace měničů balanced armature s pečlivě odladěnou “dolní propustí”, tvořenou hned desítkou ocelových destiček. Oba modely své levnější sourozence v podání basů překonávají, ale pouze Shure se s tím opravdu nemažou, a když už mají servírovat řádně udusaný basový základ, dělají to na 100 % (při použití filtru Neutral). Pokud bychom zvolili filtr teplejší, bylo by to klidně i 110 %. Oba konkurenti zahrají krásně od úplného dna, ale Shure do toho prostě dávají více páry, tlaku a nadšení. Jejich bas má větší objem, hýbe pocitově větším množstvím hmoty, ale přitom nikdy neztrácí kontrolu ani úžasnou texturu. Zvuk není rozhodně přebasovaný, ale pokud má někde bas být, tak je tam POŘÁDNĚ. Jestli jste zatím neslyšeli zvuk posouvající se zemské desky, poslechněte si Shure SE846.
Westone W60 ovšem ukrývají dva důležité trumfy, které by mohly králův trůn přinejmenším rozkývat. Jejich charakter je především o poznání jemnější a tak nějak ladnější. Zatímco Shure se snaží z každé skladby vytáhnout úplné maximum a předat ho v co nejčistší formě posluchači, bude Westone citlivé uši svého majitele spíše hýčkat. Zvuk W60 je méně unavující, ale tím pádem i méně nadšený a napružený pro každý další tón. Nejlépe je rozdíl obou charakterů slyšet v pásmu vokálů, které jsou v podání W60 o kousek uvěřitelnější a řekněme konkrétnější. Je to možná tím, že je zvuk W60 obecně trochu více soustředěný na osu scény. Co ztrácí v podání prostoru, to vynahrazuje obrovskou vyvážeností a jemností všeho, co se odehrává v centru dění. A to jsou nejčastěji právě vokály.
Kromě toho si mohou sluchátka Westone na vrcholového predátora Shure troufnout také v detailech a nejvyšších frekvencích. W60 jim dávají díky skromnějším basům o něco více prostoru, čímž pro svůj zvuk získavají určitou jiskru navíc, kterou v případě SE846 nevykřesal ani filtr pro světlejší zvuk. Každé cinknutí nebo syknutí v podání W60 o něco více zazáří, aniž by jakkoli obtěžovalo nebo vyčnívalo nad okolním terénem středů a basů. Snad pouze ve spojení s převodníkem a zesilovačem Audio-Technica AT-PHA100, který jednoznačně zvýrazňuje detaily, byly výšky W60 trochu moc ostré. Ve všech ostatních případech byly ale příjemně hladké a jasné. V tomto ohledu ukázal Westone umění, kterému se rváčsky orientovaný model SE846 zřejmě už nikdy nenaučí.
Model W60 bude tedy podle všeho sedět spíše vyznavačům klasické hudby, jazzu, akustiky a folku - tedy těm, kteří chtějí u hudby raději odpočívat a nechat se jí hladit na duši. Nebudou totiž postrádat šťavnatý basový stejk v podání SE846 a naopak uvítají jasněji vykreslené detaily a o fous lepší vokály. Model SE846 ocení naopak každý, kdo si chce svou chvilku hudební “poezie” užít jako pořádný rockový koncert. Tedy na max. Charakter SE846 totiž povýší každý poslech na dosud nepoznanou úroveň a protáhne hloubku basů tak, že se kolem nich pomalu začne tvořit černá díra. Skvěle jim sedí především rock, blues, filmová hudba, elektronika i tvrdší metal, který by s detailnějšími W60 zbytečně zvonil v činelech a držel dietu v bicích.
Komfort a praktičnost
Když jsem v první části skládal komplimenty chlapcům z Westone za jejich sluchátkovou “bonsai”, připravoval jsem si zároveň půdu pro hodnocení komfortu obou modelů. V ničem se totiž oba rivalové neliší více než právě v komfortu nošení. Zatímco Westone těží maximum z malých rozměrů a do ucha padne ukázkově, zápasí Shure o každý milimetr místa v uchu a po nějakém čase začíná trochu tlačit. Nemáte-li zrovna uši velikosti S, sžijete se s oválnými křivkami W60 snadno a nebudete mít nutkání je na konci alba tahat z uší, jako když se potřebujete na konci bazénu konečně nadechnout. Pro SE846 naopak platí, že pokud vás příroda neobdařila alespoň velikostí L (mluvíme stále o uších), sluchátka do ucha možná ani nedostanete. Jejich tvar také není špatný a opravdu se snaží zapadnout, ale po hodince už prostě sluchátka vnímám a musím si dát chvíli pauzu. Počítám ale, že vetší uši budou k jejich velikosti mnohem velkorysejší. Menší brácha SE535 je přeci jen o kousek menší a v uchu je to poznat. Škoda ale, že nehraje tak jako SE846.
Soužití se sluchátky a jejich kabely, to je velké téma obou modelů. Zatímco přímý komfort ucha se stal kořistí vyzyvatele W60, praktičnost a příjemnost kabelu je spíše na straně SE846. I když jen těsně. O něco více mi totiž vyhovovalo jeho tvarování za uchem, které absolutně nepřipouštělo nechtěné pohyby a to bez ohledu na to, jestli jsem kabel vedl pod tričkem nebo přes zimní bundu. Vždy skvěle držel, splýval od uší dolů a … prostě o sobě nedával zbytečně vědět. Snad jen jeho celkovou hmotnost jsem si občas uvědomil, ale to je dáno jeho nezničitelnou konstrukcí. Základní kabel Westone s ovládáním je sice také velmi pevný, ale zároveň občas neposedný právě v místě, kde by měl klidně ležet za uchem. Navíc se o trochu hůře rozmotává. Mnohem příjemnější byl na cestách jeho splétaný náhradník (EPIC). Tvarovatelná část za uchem vyřešila přeskakování a muší hmotnost zase usnadnila manipulaci na cestách. Kdybych se nebál o jeho životnost, byl by vítězným kabelem právě EPIC značky Westone. Pokud ale neplánujete pouliční války v MHD, běžte si klidně pro něj.
Závěrem bych rád zmínil systém ladicích filtrů SE846. Manipulace s nimi je hodně krkolomná a je dost možné, že se vám jejich výměna bez nastudování manuálu napoprvé ani nepodaří. Když už ale zvoláte vítězné “heuréka”, odmění vás zvukový posun, který je snad poprvé skutečně poslouchatelný a tudíž i použitelný. Umím si představit, že bude zejména světlejší filtr pár lidem sedět a třeba folku nebo akustice přidá dávku lehkosti navíc.
Verdikt
Ve vzduchu stále visí základní otázka. Stojí oba modely a především jejich zvuk za takový ranec navíc? Nestačily by SE535 nebo W40? Jistě, stačily BY. Stačily mi ostatně až do chvíle, než jsem dostal do ruky (a následně i do ucha) tyto dva návykové kousky. Ano, jejich zvuk je nebezpečně návykový a bez ohledu na to, jak moc jste měli rádi svá předchozí sluchátka, tato bude chtít víc. Opustit božský bas modelu SE846 je prakticky nemožné. Zvláště když víte, že jediný další in-ear model, který by se jim mohl vyrovnat, je právě podobně dostupný rival Westone W60.
Ano, v případě Shure už je tady určitá daň za dokonalý zvuk v podobě nižšího dlouhodobého komfortu, ale tím nebezpečnější je pomyšlení na Westone, jehož model W60 je zvukově jen o chloupek slabší, ale přitom o pořádný chlup pohodlnější. Tak či tak jsou oba modely aktuálními leadery segmentu in-ear a nějakou dobu jim to zřejmě ještě vydrží. Klobouk dolů před jejich schopnostmi!
Shure SE846 |
Westone W60 |
|