Recenze Audio-Technica ATH-MSR7
Petr Macháček 21. 01. 2015 Recenze a testy
Poslední dobou musíme opravdu vynikající modely Audio-Technica vyhlížet trpělivěji, ale když už se nějaký objeví, je to většinou trefa do černého. Povedlo se to nedávno u modelu ATH-AX1iS a teď se zdá, že si tento japonský výrobce vyšlápl také na leadera vyšší třídy, model Sennheiser Momentum.
|
|
Design a konstrukce
Pod označením ATH-MSR7 nám Audio-Technica přináší nádherná uzavřená sluchátka, jejichž teritorium sahá od diskrétního poslechu v kancelářích, přes obýváky a sedačky v letadlech, až po klasický poslech při pohybu ve městě. Odpovídá tomu i jejich elegantní a na první dotek hodnotný design. Také kvalitou zpracování se sluchátka tlačí rovnou mezi nejlepší modely na trhu. Jednotlivé díly dokonale lícují a je vidět, že byli při jejich návrhu konstruktéři opravdu na dobré vlně. Jedinou drobností, která může dojem kazit, je lehounké povrzávání ve chvíli, kdy silněji ohýbáte hlavový most.
Tělo sluchátek kombinuje prvky z nebývale kvalitního plastu, jemné koženky (pravá kůže by se mi nicméně psala lépe) a broušeného kovu, který tvoří čelní plochu mušlí a funguje zároveň jako velmi pevná součást zvukové komory. Kovem je samozřejmě vyztužený také hlavový most. Dostatečně pevně působí i klouby, umožňující složení sluchátek do plochého tvaru. Škoda jen, že se coby cestovní model nedají sluchátka skládat více. O výhodách odpojitelných kabelů snad ani není třeba se rozepisovat. V případě MSR7 sice napojení nevyužívá žádného zámku, ale i tak se zdá celkem pevné.
Zvukové představení
Vydáte-li se mezi univerzálními nebo cestovními sluchátky hledat nějaká méně “basující”, skončíte dost možná bez sluchátek, nebo alespoň s metálem za trpělivost. Není to totiž nic jednoduchého. Skoro jako by nás chtěli výrobci odnaučit poslouchat venku. Hrát si máme přeci doma. Co na tom, že nám nabízejí stále více krásných lehkých modelů, když většina z nich prostě nehraje. V případě sluchátek Audio-Technica ATH-MSR7 naštěstí můžeme rozhlásit do světa, že hrají! A navíc zatraceně dobře.
Pokud patříte mezi žánrově nerozhodné milovníky hudby, bude pro vás model MSR7 vykoupením. Bez přehánění si s ním totiž vychutnáte elektroniku, tvrdý metal i jemnou instrumentální hudbu. Cesta k tomuto úspěchu je dlážděna vzácně neutrálním laděním a umírněnými basy, kterým však nechybí ani síla, když ji skutečně potřebujete. Doslova jsem si užíval nahrávky, ve kterých třeba ATH-ES10 zbytečně hučí, zatímco MSR7 stejné pasáže s grácií interpretují přesným a zkroceným drnčením baskytary. Pokud jde o pásmo výšek, neschází jim přesnost ani rychlost a místo agresivity sázejí spíše na sametovou hladkost.
Abychom ale jen nechválili. Právě ve srovnání se zmíněným “rváčským” modelem ATH-ES10 mi u novinky trochu chybí nasazení. Některé vokály a elektrické kytary mi tak v jejich podání zněly až zbytečně decentně. MSR7 jsou jinými slovy zdrženlivější a umírněnější. S tím souvisí i celkové rozprostření scény, která se v případě MSR7 trochu více koncentruje na střed a málo vytahuje nástroje do šířky. Vynikne to třeba ve srovnání se Sennheiser Momentum. Pro mě osobně to ale novinka pořád jasně vyhrává svým rovným a “spravedlivým” laděním. Podobnou důvěru ve zvuk u mě už dlouho žádný univerzální a navíc uzavřený model nevyvolal. Za mě tedy velká spokojenost.
Komfort a praktičnost
Když jsem si sluchátka nasadil poprvé, musel být můj povzdech slyšet ještě ve vedlejší místnosti. Proč musejí mít sakra takový přítlak? V tu chvíli bylo skoro jedno, jak budou hrát, protože jsem měl pocit hlavy ve svěráku. Jenže! Nějakým zázrakem se tento dojem po chvíli vytratil a ani po delším poslechu mi nebyly náušníky na hlavě nepříjemné. A to jsem v tomto ohledu slušná citlivka. Osobně mám pochybnosti, že jsou náušníky skutečně plněny paměťovou pěnou, ale ve výsledku je mi to srdečně jedno, protože jsou díky tomu měkčí a skvěle tak rozprostírají tlak na opravdu velkou plochu.
Větší přítlak a měkké polstrování má ještě jednu velkou výhodu. Sluchátka díky nim velmi dobře izolují okolní hluk, pokud se rozhodnete neposlouchat řev motorů či kolegů, ale krásu vašich oblíbených hudebních klenotů. Snad jen uprostřed léta bych jejich uzavřené mušle vyměnil za nějaké slušnější in-eary. Ale to už je klasická písnička této konstrukce.
Verdikt
Už podruhé tento rok nám Audio-Technica servíruje opravdovou lahůdku, která boduje na všech zásadních frontách. Hraje lépe než drtivá většina konkurentů, skvěle vypadá, dobře se nosí a navíc se zdá, že by mohla vydržet i všechny útrapy dlouhých cest. Skvělá práce.